Splněný sen 2. část

10. srpna 2009 v 11:41 | Den!sQa |  FF-ky
" Ehm ahoj ty budeš asi Nikol" protrhne to ticho kluk a natáhne k Nikol ruku.
" Promin, jo já sem Nikol a ty budeš Jan že?" potřese si s ním rukou.
" Jo to sem" usměje se.
Nakloním hlavu a zadívám se na něho. Ten jeho úsměv miluju a ted ho vidím na živo.
" Viki? Seš v pohodě??" promluví na mě Nikol.
" Eh co?" narovnám se " jo promin já jen sem se jen eee... zamyslela" kouknu na zem. Bože takovej trapas.
" Jo, todle je moje kámoška Viki a Viki todle je můj brácha Jan" seznámí nás.
" Ahoj" pozdravím ho a hned zčervenám.
" Ahoj" usměje se eště víc.

" Ooo néé at už se neusmívá nebo se neudržím" pomyslím si.
" Hele holky já vím je eště docela dost času ale já už bych jel musíme tam s klukama eště něco dodělat a tak, takže estli jedete teda se mnou tak čekám dole" naposledy se usměje a odejde.
" Nikol, Jááá, jáá sem asi v háji" kouknu na Nikol.
" Proč? To že ho miluješ už dávno vím" zasměje se.
"Ježííš hlavně mu nic neříkej" zděsím se.
Náš rozhovor protrhne troubení auta dole u baráku.
" Prosímtě pojd at není nasranej" chytne mě Nikol za ruku a táhne ven.
" Viki běž prosímtě dopředu, já...no prostě se mi tam nesedí moc dobře" řekne Nikol a strčí mě na přední sedadlo a sama si sedne dozadu.Zamračím se na ni.
"Taky tě miluju" Usměje se na mě Nikol.
" Ale já tě nenávidím" zašklebím se na ni.
Chudák Jan, co si o nás asi tak myslel......Za pár minut sme byli na místě. Museli sme to vzít zadem nebo před vchodem bylo už plno vřeštících holek a hrozilo že kdyby Jana uviděli tak by to pro něho nedopadlo moc dobře.
" Tak já mizím, budete chtít zas odvést domů???" zeptá se
" Jo to bys byl hodnej" ozve se Nikol.
" Dobře ale bude mi to chvilu trvat tak dyžtak budete muset čekat" pokrčí ramenama
" Jo to newa" usměje se Nikol a všeci vystoupíme.
" Tak čau" rozloučí se Jan a odejde.
" Jáá těě tááák moooc nemám rááda abys věděla" řeknu Nikol když vyrazíme ke vchodu.
" Ale ale,zpátky ti zařídím abys s ním jela sama, já si stopnu bus" uchechtne se. Vím že by byla toho schopná, dyt už tolikrát mě dala dohromady s nějakým klukem, když já toho nebyla schopná.
" Opovaž se a vlastnoručně te zabiju" zamračím se na ni.
" Prosííímtě, a budeš tu doufám přes noc že jo,naši nejsou doma a navíc už si to slíbila takže budeš, dííky" vyhrkne.
Jenom na ni zírám hodně se za tu dobu změnila co sme se neviděli. Nikoliiny rodiče se totiž rozvedli, její matka si našla novou práci a přítele a odstěhovala se za ním právě do Prahy a Nikol musela s ní.
" Se jim divím že se jim chce tak řvát" kouknu na holky když přijdem blíž.
" Ale, neříkej že ty bys též neřvala" štouchne do mě
" Haha ani ne přece si kvůli nim nebudu kazit hlasivky" zasměju se
" Dobrá, ti to připomenu až budem vevnitř jo"
" Ooo Bože" zakoulím očima.
Před tou budovou strávíme asi hodku.Konečně se otevřou dveře a my můžeme dovnitř. Za chvilu sme úúplně uvnitř. A do háje Nikol se mi stratila, ale najednou uslyším řev, no jistě kdo jinej by mohl takhle řvát. Vzpomínám na ty dny kdy byla eště taková docela tichá. Někdy aj chcu aby se to vrátilo.
" Vikiiiiiii, Vikiiiii, tu seeeeeeem" řve Nikol snad přes celou halu. Snažím se ji zahlídnout ale nějak se mi nedaří ale prodírám se mezi fans po hlasu takže ji za chvilu najdu.
" Wow bezva místo" řeknu když se prohrabu až k ní. Nikol našla ..teda spíš se nějakým záhadným způsobem ...dostala až úplně k podiu.Bezva ......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wikolka tvoje sbénko co tě lowuje♥♥♥ wikolka tvoje sbénko co tě lowuje♥♥♥ | Web | 10. srpna 2009 v 17:14 | Reagovat

pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama